Ženy české i jiné (aneb možná z toho později udělám rubriku)

23. listopadu 2011 v 9:38 | Terez © 2011 |  Faceblog...aneb co se nevejde do statusu
Co se týče posuzování lidí, bývám velmi kritická a leckdo by si mohl říct, že lidi nemám ráda. Vážně nejspíš nemám, především pak ty divné, ty, kteří divně vypadají a divně se chovají, ty s nevkusným oblečením, extravagantním výrazem ve tváři a dalšími prvky, které upoutají pozornost především v negativním smyslu slova.


Ač většinou až nesnesitelně nevrlá, musím-li cestovat v přeplněném vlaku, dnes jsem se nejspíš dobře vyspala, a tak mladou slečnu, která mi kýve na souhlas toho, že místo naproti ní je volné, neodsoudím hned, přestože její piercing skrz naskrz kořenem nosu by si to nejspíš zasloužil. Navzrody tomu, co většinou dělá vzhled drsnější a nepřístupný, její tvář má velmi milé rysy, má lehce propadlé oči, ale z nějakého důvodu mám pocit, že to není z prochlastané noci. Má světle hnědé vlasy, které jí sahají sotva na ramena, na jedné straně zaháknuté za ucho, aby jí při čtení poměrně chytře vypadajícího časopisu nepadaly do drobného obličeje. Má malý nos, úzké rty a přirozená krása neničená líčením jí dává nevinný vzhled.
Doteď jsem měla před očima jednu osobu, které je podobná, ale když se mi na chvíli podívala do očí, napadl mě někdo lepší. Kdo viděl Velmi nebezpečné známosti, může si v hlavě přehrávat se mnou. Hlavní hrdina, neodolatelný, bohatý a chytrý mladík dostane jakoukoliv dívku chce. Jako důkaz si vytyčí získat srdce dceru svého budoucího ředitele, krásnou mladou dívku, která si zakládá na svém panenství, o které chce přijít ideálně až po svatbě s někým, koho bude opravdu milovat. Jen pohled do její tváře mluví za vše. Jemné rysy, dětská tvářička, pohled tak čistý, bez jakéhokoliv náznaku zla. Pokud víte, o kom mluvím, jen si trochu přibarvěte vlasy do hněda a máte podobiznu mé spolucestovatelky.
No a vlastně ten piercing. Nevím, možná je trochu schizofrení. Možná je to studentka, která než vylétla z hnízda, byla rodinným pokladem a andílkem, ale nechala se zkazit okolním světem, když nebyla pod ochrannými křídly svých rodičů. Je teď možná na koleji s nějakou vyfetovanou punkerkou, která jí píchla nos a koupila stealy. Ano, tahle dívka svou drsnou polovinu vzhledu doplnila těžkými botami s vysokou podrážkou.
Nevědět, že dnes je svátek a před námi 4 dny volna, tipla bych si, že jede od rodiny zpět do víru velkoměsta. Na sobě má bílý pletený svetříček, modré tričko bez potisku a velký náhrdelník. A možná se taky pletu. Všimla jsem si, že vedle ní leží taška velmi podobná těm, které se používají na foťáky nebo menší kamery. Jak známo, umělci jsou zvláštní a mají tak trochu svůj vlastní styl, a tak možná její diagnózou nebude osobnost rozdvojená, nýbrž poznamenaná kulturou. Nicméně, stále se nemůžu zbavit dojmu, že už jsme se někde viděly... Ještě že už jsme v Praze, moje neustálé zkoumavé pohledy už jí nejspíš začínají lézt na nervy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama